Jak funguje DPF — princip filtru pevných částic vysvětlený srozumitelně

    20. 7. 202611 min čteníAutor: Tom Mrozek

    DPF je nejnepochopenější součástka moderního dieselu. Většina řidičů o ní ví jen to, že se ucpává a stojí peníze. Přitom pochopení jejího principu je nejlevnější způsob, jak se problémům vyhnout. V tomto článku vysvětlíme, co se ve filtru pevných částic přesně děje — od zachycení první sazové částice až po regeneraci.

    Co je DPF a proč vůbec existuje

    DPF (Diesel Particulate Filter) je keramický filtr ve výfukovém traktu naftového motoru. Jeho úkolem je zachytit pevné částice — mikroskopické saze, které vznikají při nedokonalém spalování nafty. Tyto částice mají velikost v řádu desítek nanometrů, pronikají hluboko do plic a jsou klasifikovány jako karcinogenní.

    Povinný je v Evropě od normy Euro 5, tedy zhruba od roku 2009, u části vozů už od Euro 4. Bez něj by moderní diesel nesplnil emisní limity ani zdaleka — filtr zachytí přibližně 99 % hmotnosti pevných částic.

    U benzinových motorů s přímým vstřikováním existuje obdoba GPF nebo OPF, povinná od Euro 6c. Princip je stejný, jen keramika je jemnější a čištění vyžaduje nižší tlak.

    Keramická voština — srdce filtru

    Uvnitř kovového pláště je keramický blok z karbidu křemíku nebo kordieritu, protkaný tisíci rovnoběžnými kanálky. Klíčový trik spočívá v tom, že kanálky jsou střídavě zaslepené: na jednom konci je zaslepený každý sudý, na druhém každý lichý.

    Výfukové plyny tedy nemohou projít rovně. Musí projít porézní stěnou mezi sousedními kanálky — a právě tam se saze zachytí. Tomu se říká wall-flow filtr, tedy filtr s průtokem stěnou.

    Tato konstrukce je zároveň důvod, proč se filtr postupně ucpává. Póry ve stěně se zanášejí a odpor rychle roste. Když už plyny neprojdou, motor „dýchá“ proti zvýšenému protitlaku a ztrácí výkon.

    Pasivní regenerace — samočištění za jízdy

    Saze začínají hořet při teplotě zhruba 550–600 °C. Pokud vůz jede delší dobu pod zátěží — typicky na dálnici při 100–130 km/h — teplota výfukových plynů se k této hodnotě dostane sama a saze průběžně shoří. To je pasivní regenerace, nejšetrnější varianta.

    Katalytický povlak na keramice a předřazený oxidační katalyzátor DOC tento proces usnadňují: snižují teplotu potřebnou pro vznícení sazí a produkují oxid dusičitý, který saze pomalu oxiduje i při nižších teplotách.

    V městském provozu se ale teplota výfuku pohybuje kolem 200–300 °C. Pasivní regenerace tam prakticky neprobíhá — a to je celý základ problému s DPF v Ostravě a Bohumíně.

    Aktivní regenerace — když elektronika zasáhne

    Když snímač diferenčního tlaku ohlásí, že zaplnění překročilo zhruba 45 %, řídicí jednotka spustí aktivní regeneraci. Vstřikovače přidají dodatečnou dávku paliva v pozdní fázi zdvihu, palivo dohoří až ve výfuku a teplota uměle vystoupá nad 600 °C.

    Aktivní regenerace trvá 10 až 20 minut a vůz ji dává najevo nenápadně: zvýšené volnoběžné otáčky, běžící ventilátor chladiče, vypnutý start-stop, mírně vyšší spotřeba, po zastavení zápach horkého výfuku.

    Zásadní je nechat ji dokončit. Když řidič v polovině vypne motor, saze zůstanou a systém si přerušení zapíše. Po několika opakováních regeneraci vůbec nenabídne a vůz spadne do nouzového režimu.

    • Zvýšené volnoběžné otáčky (900–1 100 ot./min)
    • Nepřetržitě běžící ventilátor chladiče
    • Dočasně vypnutý systém start-stop
    • Mírně zvýšená spotřeba paliva
    • Zápach horkého výfuku po zastavení

    Snímače, které filtr řídí

    Filtr sám o sobě nic neví. Rozhodování obstarává řídicí jednotka na základě dat ze snímačů. Nejdůležitější je snímač diferenčního tlaku, který měří rozdíl tlaku před filtrem a za ním — čím větší rozdíl, tím zanesenější filtr.

    Dále jsou tu teplotní čidla ve výfuku, která hlídají, zda regenerace neprobíhá při nebezpečně vysoké teplotě, snímač hmotnosti nasávaného vzduchu a u vozů se SCR ještě NOx senzory a systém dávkování AdBlue.

    Právě proto se stává, že vůz hlásí ucpaný filtr, i když je filtr čistý. Stačí ucpaná trubička k tlakovému snímači nebo vadné čidlo — hodnoty jsou pak nesmyslné a řídicí jednotka reaguje chybně. Diagnostikou to odhalíme za půl hodiny.

    Popel — problém, který regenerace nevyřeší

    Vedle sazí se ve filtru ukládá popel. Vzniká z aditiv v motorovém oleji, z opotřebení motoru a u francouzských systémů FAP navíc z aditiva Eolys. Popel nehoří — zůstane ve filtru navždy.

    To je důvod, proč po 150 000 až 200 000 km přestane vypalování pomáhat. Filtr je zaplněný něčím, co se spálit nedá. Jedinou možností je mechanické hydrodynamické čištění, které popel z kanálků vyplaví, nebo výměna filtru.

    Potřebujete čištění DPF v Ostravě?

    MRO AUTO Bohumín — 30+ let praxe, hydrodynamické čištění od 3 999 Kč, záruka 12–24 měsíců. Obsluhujeme Ostravu, Havířov, Karvinou, Frýdek-Místek a celý Moravskoslezský kraj.

    Zjistit možnosti: služba čištění DPF v Ostravě · čištění DPF · regenerace DPF · chybové kódy DPF

    Telefonické hodiny: Po–Pá 7:00–15:30 (nezvedáme v sobotu, neděli a ve svátky).

    Časté dotazy

    Jak dlouho DPF vydrží?

    Při dálničním provozu často přes 250 000 km, při čistě městském i jen 80 000 km. Rozhodující není stáří, ale způsob jízdy.

    Poznám aktivní regeneraci?

    Ano — podle zvýšených volnoběžných otáček, běžícího ventilátoru a zápachu horkého výfuku po zastavení.

    Můžu DPF odstranit?

    Ne. V ČR je to nelegální, znamená to neúspěch na STK a ztrátu pojistného plnění.

    Má benzinový motor filtr?

    Novější benziny s přímým vstřikováním mají GPF/OPF, povinný od normy Euro 6c.

    Tom Mrozek – autor článku, specialista na DPF/FAP

    Autor článku

    Tom Mrozek

    Specialista na čištění a regeneraci DPF/FAP · MROAUTO AUTODÍLY s.r.o.

    Specialista na diagnostiku a servis dieselových motorů. Pomáhám řidičům v Ostravě, Olomoucku a po celé České republice vyřešit problémy s filtrem pevných částic rychle, odborně a za férovou cenu.

    Zjistěte o mně více na LinkedIn